Rozhovor s ředitelkou ZŠ Novosedlice paní Mgr. Janou Hurdovou
Základní škola Novosedlice – rodinná škola pro všechny, proč tento název?
Protože rodina je základ. Základ výchovy, vzdělání, vytváření vztahů, nastavování komunikace. Přejeme si, aby naše škola fungovala právě jako rodina. Každý z nás má důležitou roli. Budujeme vzájemnou důvěru, komunikujeme, abychom si rozuměli, vytváříme bezpečné prostředí tím, že nastavujeme jasné hranice a pracujeme s laskavou důsledností. Naše škola je určena pro všechny děti. To znamená ale také to, že se nepodřizujeme potřebám jen jednoho dítěte, ale nastavujeme podmínky, aby byly naplněny potřeby všech.
Cílem je poskytnout dětem nejen kvalitní výchovu a vzdělání, ale také vytvářet prostředí, kde se žáci cítí bezpečně, jsou respektováni a mají možnost dosáhnout svého individuálního maxima.
Klíčová je pro nás otevřená komunikace, srozumitelnost a laskavost.
Paní ředitelko nyní k vašim začátkům ve funkci ředitelky školy, jaké byly?
Na pozici ředitelky školy jsem od roku 2018 – tedy sedmým rokem. První tři roky pro mě nebyly vůbec snadné.
Na škole jsem působila jako učitelka na 1. stupni, jeden rok jsem byla zástupkyní ředitelky školy a pak mě to neočekávaně zaválo až do role ředitelky školy. Náplň práce byla úplně odlišná, navíc s dávkou obrovské zodpovědnosti za zaměstnance, děti, za majetek a finance.

Je něco, co rozhodlo, že tuto funkci přijmete?
Nejprve musím říct, že jsem nikdy neměla ambice být ředitelkou školy. Chtěla jsem být tou nejlepší učitelkou pro děti – být jim vzorem, parťákem. Zajišťovat, aby se učili hravou formou, činnostním učením, projekty.
Na to, že jsem do konkurzu nakonec šla, mělo vliv několik faktorů.
První z nich byl vztah k novosedlické škole. Sama jsem v Novosedlicích vyrostla, chodila do této školy, prošla jsem si zde praxí a mnoho let působila jako paní učitelka. Zkrátka tahle škola je má srdeční záležitost a záleželo mi na ní.
Dalším faktorem byla moje rodina. V té době jsem měla ještě malé děti, a přesto se mi od rodiny dostalo podpory ve formě respektu k mému rozhodnutí a to ať bude jakékoliv. Dodnes cítím velký vděk za jejich tolerantní postoj.
Stěžejní byl pro mě příslib mé kolegyně, že by do toho šla se mnou v roli zástupkyně. Přikládám totiž velkou důležitost tomu, mít vedle sebe člověka s podobnými hodnotami, motivy k práci, člověka s pedagogickým, lídrovským i lidským potenciálem.
Pomyslnou poslední kapkou, která rozhodla, že do toho půjdu, bylo uvědomění, že mohu být hybatelem změny, že můžu rozhodovat o tom, jak to ve škole chci.

Ředitel naživo
Zmínila jsem, že první tři roky, byly velice náročné = výkazy, smlouvy, rozpočty, pracovně právní oblast, rozdělení kompetencí, celková organizace provozu, personalistika… vše bylo pro mě nové a často mě napadala myšlenka, zda to ustojím a zda má ta enormní zátěž někde východisko. Měla. Do cesty mi vstoupil dvouletý vzdělávací program Ředitel naživo.
Prosím, přibližte nám tento projekt.
Vize tohoto programu zněla: „Chceme ředitele, kteří trvale zařizují, že se v jejich škole každé dítě učí naplno a s radostí. Je určen pro ty, kteří mají motivaci na tom pracovat a chtějí své zkušenosti sdílet.“
Zaujalo mě, že byl určen pro ředitele škol a jejich zástupce se zaměřením na pedagogický leadership, kulturu neustálého profesního učení a sledování dopadu výuky na učení žáků. Program sliboval také průběžnou spolupráci vedení školy a jak zařizovat, aby se škola posouvala. A tak jsme do toho šly.
Investice času i financí se zdaleka nemohla rovnat přínosu programu. Byl to zásadní krok, který nás posunul. Posunul naše přemýšlení, plánování, rozhodování, otevřel obzory pro další vzdělávání, umožnil nám setkávání s inspirativními lidmi a být součástí systémové změny.
Díky programu Ředitel naživo jsme našly také cestu k vytvoření vize školy. Vize je nám oporou v jednání s rodiči, žáky, novými uchazeči o zaměstnání, při přípravě výuky i akcí, které ji doprovázejí a rozšiřují, zkrátka pokaždé, když potřebujeme ukotvit a nasměrovat.
Vize naší školy:
• Rodinná škola pro všechny
• Škola, co Tě v tom nenechá.
• Podpoří Tě na cest k úspěchu
• Respektuje Tvoji osobnost a potřeby
Bez čeho to nejde?
• Otevřená komunikace
• Srozumitelnost
• Laskavost
Pozn. Naše cesta k vizi: https://www.zsnovosedlice.cz/o-skole/vize-skoly/
Roky učitelka, 7 let ředitelka, jak vnímáte rozdíl těchto rolí?
Jednoznačně v zodpovědnosti. Vezmu to od konce. Děti jsou zodpovědné za své učení, učitelé za metody a formy práce ve výuce a ředitel je vlastně zodpovědný za všechno. Jsem zodpovědná za to, kam naše škola směřuje, hledám cesty, aby byla dobrou školou pro všechny účastníky vzdělávání.
K tomu mě ještě napadají myšlenky, které mi uvízly v hlavě během mé profesní cesty: „Ředitel je tak dobrý, jak dobrými lidmi se obklopuje.“ „Buď s moudrými a laskavými a budeš moudrý a laskavý.“ Tím se řídím a nebojím obklopovat těmi, kteří jsou v určitých oblastech dál – jsou zkrátka v něčem lepší. Od takových lidí se učím a jsem pyšná na to, že na naší škole jsou a mají co předat našim dětem i sobě navzájem.
Jaký je váš názor na současné školství?
V začátcích své funkce ředitelky školy mi chyběla systémová podpora. Nevěděla jsem se na koho obrátit, kdo by mi jasně řekl: „Děláš to správně nebo děláš to špatně.“ Nyní vidím, že jsou ve školství lidé (např. organizace Učitel naživo), kterým na této podpoře záleží a chtějí efektivní změny. To mě naplňuje optimismem, smysluplností a chutí se na změnách podílet. Co mi naopak energii ubírá, jsou stále se měnící podmínky v oblasti školství, množství administrativy a neustálá nejistota.
Vybavení školy, změnilo se něco a jaké máte plány?
Vybavení školy je záležitost, na které pracuji vlastně nepřetržitě. Podařilo se mi renovovat kabinety – např. kabinet, fyziky, chemie, kabinet pro výchovného poradce, pro učitele 1. stupně, pro asistenty pedagoga, dále pak zázemí pro paní uklízečky, kancelář vedoucí školní jídelny, jídelnu a přilehlé šatny. Také jsme upravili sborovnu, abychom podpořili vzájemné setkávání.
Každý rok probíhá výmalba jídelny, některých tříd a dalších prostor. Postupně obnovuji také podlahové krytiny ve třídách a proběhly i nákladné rekonstrukce sociálních zařízení v 1. a 2. patře školy.
Díky OP JAK (operační program Jana Ámose Komenského) jsem mohla do tříd zakoupit tři interaktivní tabule s dataprojektorem. Nakupujeme také pomůcky do výuky – ať už jsou to názorné pomůcky, nebo pomůcky do hodin hudební i tělesné výchovy, na badatelský kroužek, pro činnostní učení apod.
A plány? Pracujeme na několika projektech. Určitě bych ráda zmínila přípravu realizace druhé venkovní učebny a projekt, který jsme nazvali „Rosteme v zahradě“, jež je zacílen na vybudování komunitního prostředí ve školní zahradě a zázemí pro relaxaci. Zároveň bychom rádi realizovali projekt Konektivita.

Paní ředitelko, nyní trochu k dětem, jaké jsou podle vás dnešní děti?
Děti jsou stále děti – jedinečné bytosti. Oceňuji jejich přirozenost, emoce a vážím si jejich upřímnosti. Od malička jsem věděla, že s dětmi chci pracovat a že chci být také maminkou. Oboje se mi podařiloJ.
Každá generace má svá specifika a podmínky, ve kterých vyrůstá. Nikdy to není jen dobré, nebo jen špatné. Jak jsem o tom hovořila na začátku – pro dítě je stěžejní rodina, ve které vyrůstá, ale také podmínky, které nastavuje společnost.
V dnešní době, kdy je tolik věcí snadno dostupných, jsou děti obklopené mnoha lákadly. Pokud nemají stabilní zázemí a jasně dané hranice, není pro ně snadné těmto nástrahám odolávat. Myslím si, že není dobré dětem dopřávat vše. Dokonce je potřeba vystavovat je i nekomfortním situacím. Takovou situací může být i obyčejná nuda. Ta nabízí prostor pro přemýšlení, rozpohybování své kreativity a být prostě chvíli sám se sebou a růst.
Zároveň bych dětem přála, ať mají pozornost rodičů, čas na společné aktivity, bezpodmínečnou lásku a pevnou oporu.

Když jste do funkce nastupovala, měla jste jak jste říkala určitá očekávání, jak se tato očekávání naplnila?
Chtěla jsem, aby se ve škole cítili dobře zaměstnanci i děti. Měla jsem myšlenku, že když vytvořím podporující a bezpečné prostředí zaměstnancům, mohou to samé oni pomoci vytvářet pro děti, pro naše žáky. Dala jsem na jednoduchou rovnici: Spokojený učitel = spokojený žák= spokojený rodič.
Konkrétně jsem měla v plánu budovat motivující materiální zázemí a také nabízet prostor pro další vzdělávání a profesní růst.
Chtěla jsem vytvořit atmosféru partnerství – vzájemné důvěry a respektu, lidskosti a profesionality. Také proto je naším cílem budovat dobré klima, kulturu prostředí, pracovat na vzájemných vztazích. Kvalitní klima školy je totiž jedním z klíčových znaků dobré, efektivní školy.
Postupnými kroky tato očekávání naplňujeme společně s paní zástupkyni, která je mou skvělou parťačkou. Mohu se na ni spolehnout, motivuje mě a inspiruje. Navíc je neskutečně výkonná v mnoha oblastech. Společně se snažíme nacházet cesty, aby se u nás děti učily naplno a s radostí a zaměstnanci mohli růst.
Jedním z kroků je již zmiňovaná vize. Do vytvoření vize se zapojil celý tým, děti, žáci, rodiče i zřizovatel. Hodně energie vkládáme do funkční a efektivní komunikace.
Nově jsme zavedly úterní odpolední časoprostor, který je určen nám pedagogům a to na porady, pedagogické rady, metodická sdružení, školení, sdílení, péči o duševní zdraví. Novinkou letošního roku je vznik středního článku. Zde se mohou zapojit ti, kteří se chtějí podílet na změnách, na plánování, ale také na rozhodování a přijetí odpovědnosti.
A co je důležité? Nezapomínat pečovat o to, co už nám funguje a mít na paměti, že každé lákadlo, které nám vstoupí do cesty směřující k rozvoji školy, musí být pro nás smysluplné a udržitelné.

Co je v současné době hlavní starost?
Hlavní starostí ředitele školy jsou dvě oblasti – personální a finanční.
Tzn. mít kolem sebe tým spolehlivých a motivovaných lidí a zajistit finance na adekvátní ohodnocení jejich práce a také na zajištění organizace provozu.
Pokud se ředitel nechce spokojit s tím základním, musí umět získat finance i nad rámec rozpočtu (projekty, dotace). Tím získá další možnosti, jak školu posouvat, aby byla moderní, inovativní – konkrétně pečovat nejen o zmiňované prostředí, kde se děti vzdělávají, učí se hrou, relaxují, ale také pečovat o vztahy, wellbeing a o možnost profesně růst.
Mojí aktuální starostí je nejistota v oblasti financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), které má přejít na zřizovatele. Také mě trápí nejistá budoucnost přípravných tříd a asistentů pedagoga.
Neméně závažným problémem je stále rostoucí administrativní zátěž vedoucích pracovníků (ředitelů a zástupců ředitelů), která omezuje naše časové možnosti věnovat se klíčové oblasti řízení školy = naplňování role pedagogických lídrů.
Určitě máte na škole i spoustu akcí, chcete některé zmínit?
Mohu říct, že jsme školou aktivní. Vytváříme pro děti nejen prostředí a podmínky k aktivnímu pohybu (př. učení venku, aktivní přestávky, aktivní chodník), ale účastníme se i mnoha akcí. Některé akce organizujeme, na některých se podílíme a to zejména ve spolupráci se zřizovatelem – obcí Novosedlice.
Jsme pořadateli okresní dopravní soutěže O putovní pohár starosty aneb Novosedlický dopraváček. Ta probíhá právě pod záštitou obce Novosedlice a letos nás čeká už 26. ročník. Podílíme se na akci Rozsvícení vánočního stromu v obci Novosedlice, Strašidelná škola, Den dětí, organizujeme Velikonoční jarmark. V rámci Lázeňké sezóny vystupuje Taneční kroužek. Školu také reprezentuje pěvecký sbor pod vedením paní zástupkyně a to nejen při výše zmíněných akcích, ale také při vítání prvňáčků, u příležitosti Dne matek aj. Naše děti také pravidelně postupují do okresních kol v rámci recitační soutěže. Několikrát jsme byli účastníky projektu Post Bellum, který zapojil žáky do poznávání historie a obohatil je o cenné zkušenosti.
Tradiční akcí pro rodiče, děti a přátele školy je Den rodin na Komáří vížce. Pro dospěláky máme ještě speciální akci s charitativní sbírkou Tříkrálový turnaj ve stolním tenisu.
Naši společnou práci prezentujeme na webu školy, facebooku i instagramu. Všechny tyto akce nám umožňují poznávat se v jiném prostředí, v jiných rolích a tím budujeme klima a stmelujeme kolektiv.


Zápisy 2025, co by vás v této souvislosti potěšilo?
U zápisů do prvních tříd mě potěší nadšené děti, spokojení rodiče, usměvaví kolegové i naši žáci, kteří nám tradičně s organizací zápisu pomáhají.
Ráda bych naplnila očekávání dětí a rodičů, která jsou v souladu s naší vizí. Přála bych si, aby ze zápisu všichni odcházeli s úsměvem a těšili se do školy nejen za poznáním, ale také za kvalitou a lidským přístupem.
Proč by si měli rodiče vybrat právě vaši školu?
Protože individuální přístup pro nás nejsou jen dvě slova.
Protože pracujeme se všemi dětmi podle jejich potřeb a každé dítě je pro nás důležité. Hledáme cesty k podpoře žáků a to nejen v rámci inkluze a podpory nadání. Jsme aktivní, komunikativní, záleží nám na tom, kdo je součástí týmu.
Co vám pomáhá k nadhledu, klidu a osobní pohodě?
Mám své věty, které si v těžkých chvílích opakuji jako mantru: „Co Tě nezabije, to Tě posílí. Všechno zlé k něčemu dobré. Kdo nic nedělá, nic nezkazí.“
Pak už je to jednoduché – snažíme se dělat vše svědomitě a jak nejlépe umíme.
A co mi pomáhá k osobní pohodě? Jsem spokojená, když jsou spokojení lidé kolem mě, když mám nablízku rodinu, přátele a mohu dělat, co mě baví. K osobní pohodě také potřebuji alespoň občas zažít úspěch, potřebuji pohyb, sport a čerstvý vzduch. Ráda relaxuji při čtení detektivek a na procházkách.
Nejdůležitější je pro mě rodina. Ta je mou obrovskou oporou, motivací, přístavem klidu a bezpečí a já se moc ráda vracím domů, kde čerpám sílu a energii.
Na závěr bych chtěla poděkovat vedení obce Novosedlice (Mgr. Štěpán Türb, Jiří Herlitze) za podporu, spolupráci a že můžeme jít cestou inovace a moderního vzdělávání.

